Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Historické okénko: proměny v čase


    Vimperk v proměnách času (49)

    Domeček vedle domečku nahradil, nebo spíše doplnil,  postupně panelák vedle paneláku - domy postavené z prefabrikovaných panelů (v angl. prefab) jsou dnes často terčem kritiky z nejrůznějších  důvodů, ale ruku na srdce - nebýt jich, kde by se ve městečkách a ve městech najednou usídlil a zabydlel výsledek "silných ročníků"? 

     

    Víte, že:

    První panelové domy se objevily v Nizozemsku po 1. světové válce. V Německu se objevily v roce 1923, první blok panelových domů byl postaven v roce 1939 v Paříži, podobné bloky byly stavěny též ve Švédsku a Finsku.

    Stavba panelových domů sloužila jako rychlé a levné bydlení, přesto se nikde v západních zemích nestavěly v tak masovém měřítku, jako ve východním bloku. Západní Evropa od jejich výstavby upustila již v 70. letech, ve Východní Evropě se ale stavěly až do začátku devadesátých let 20. století. S jejich výstavbou se přestalo prakticky ihned po pádu železné opony. Idea takto stavěného domu byla v zásadě dvojí: snížení nákladů a pracnosti stavby, což bylo způsobeno nutností rychle vybudovat velké množství bytů pro rostoucí populaci.

     

    V bývalém Československu je považován za počátek panelové výstavby rok 1940. V tomto roce byl zahájen vývoj panelu firmou Baťa. V roce 1940 spatřuje světlo světa experimentální domek z litého betonu, s výrobou panelů přímo na staveništi, předchůdce prvních panelových domků. Na přelomu let 1940 a 1941 se ve Zlíně staví první dva vícepodlažní bytové domy a přibývá dalších pokusných staveb. S cílem nahradit pracné vyzdívání příček a obvodových stěn cihlami se ve Zlíně začíná experimentovat s použitím velkých betonových tvárnic s obsahem strusky či plynu. Začíná se s výstavbou montovaných dvoupodlažních domků ze železobetonových modulů o velikosti 90 × 270 cm. Pro snadné omítání měly nejstarší panely na vnějším povrchu vrstvu lepenky či minerální plsti, jiné prototypy obsahovaly kupříkladu izolační vrstvu z pazdeří. Na vnitřní straně byly panely upraveny například vrstvou sololitu.

     

    Po válce se pokračovalo s vývojem ve Zlíně a začala výstavba jedno- až třípodlažních dvojdomů. Od roku 1952 bylo vývojové pracoviště postupně přesunuto do Ústavu montovaných staveb v Praze. Počátkem roku 1953 byl dokončen vývoj celopanelového domu. Pro novou technologii výstavby se ve Zlíně zrodil i zcela nový typ kovového jeřábu, s jehož pomocí vyrostl na zlínském nábřeží v polovině roku 1953 první prototyp pětipodlažního domu smontovaný z celostěnových panelů podle projektu ve Zlíně působících architektů H. Adamce a B. Kuly. Byl postaven za pouhé 4 měsíce.

     

    Dům dostal označení G40 (Gottwaldov 40 bytů). V témže roce započala systémová výstavba systému G40 na mnoha místech republiky. Dům z panelu byl ve své podstatě pouze čtyřpodlažní a páté suterénní podlaží (ztužující) bylo provedeno jako monolitické. Posléze vznikaly i další systémy označené G55, G57 a G58 (označení již podle roku), které také byly vyvinuty ve Zlíně (Gottwaldově). První větší sídliště postavené z těchto domů je v Praze 4 na Zelené lišce (výstavba 1954–55). Specialitou tohoto domu byla tepelná izolace ze silikorku a spoje mezi obvodovými panely byly překrývány ozdobnými lizénami. Tyto první paneláky, ještě s „lidskou tváří“, byly zdobeny různými detaily, domovními znameními, arkádovými vchody, mozaikami. Ale tyto detaily se postupem doby z našich paneláků vytratily. (cit. cs.wikipedia.org)

     

     

    Stejně jako je neodiskutovatelný fakt, že "prefaby" skýtají bydlení  tisícům lidí,  je zřejmé, že jejich  existence poznamenala vzhled měst na dlouhá desetiletí... Ne vždy se daří původní panelovou zástavbu renovovat do přijatelné podoby, leckde jsou ale výzvou pro současné architekty a designéry, na mnoha místech díky ní vznikají zajímavé "expozice". Jak vidíte vimperské sídliště vy?

    ***

     

     

    Kde by asi všichni (nejen)  Vimperáci bydleli, kdyby nebylo sídlíště ?!?

    sidliste prez hriste

     

     

     

    sidliste prez hriste

     

     

    -zf-

     

     VŠECHNY PŘEDCHOZÍ DÍLY SERIÁLU NAJDETE V RUBRICE  "HISTORIE OBCE" nebo  >>>ZDE<<<

    ************************************************************************************************************************************************************************

    Pojďte si společně s námi v našem historickém okénku připomínat, jak se v průběhu doby mění tvář Vimperku - porovnejte sami, jestli prošla tím správným  faceliftem, nebo jestli stárne přirozeně a elegantně, případně co zmizelo v propadlišti dějin. Jakou nám dnes ukazuje tvář ve srovnání s minulostí? Mladší, hezčí, zralejší, vrásčitou?  Každé pondělí v podvečer se můžete těšit na nové "zrcadlo" Zdeňka Formánka.

     logo šumava

    Sdílet





    Komentáře   

     
    #1 havel petr 2015-02-23 20:21
    Položme si spíše otázku jak by bydleli vimperští kdyby to tady nezpustošil a neplánoval KOMANČ :zzz , hezký večer všem Petr Havel
    Citovat